Průvodce výběrem foťáku pro video

Po takřka roce jsem se rozhodl opět udělat stručný průvodce trhem pro amatérské točiče. Situace je totiž i porce stále stejná, nováčci opakují své dotazy, bloudí, pátrají a když už najdou odpovědi třeba v nějaké FB skupině (např.  DSLR video skupina na FB), tak se občas nestačí divit, že jim nikdo k té dobré radě neprodal rovnou i pointu v tom, že to zázračné zařízení má takové fíčury, které prakticky znemožňují jeho seriózní použití. Naštěstí je potřeba říci, že už řada chytrolínů přišla konečně (asi po 5ti letech) na to, že třeba Canon je co se týče kresby totálně v prdeli a dokonce už někteří ví, co to je zač ten Panasonic.

Před rokem jsem v článku při plesání nad posledními výkřiky techniky všechny varoval, že nemají nic kupovat, protože se blíží 4K revoluce. A ona sice přišla, ale spíše tak pozvolně a navíc to spíše je taková jako evoluce. Nicméně od té doby uplynulo hodně vody a do ringu se dostali noví hráči, o kterých by to před rokem sotva kdo řekl. Tak pojďme na to.

Canon

Pravděpodobně všichni zkušenější už konečně pochopili, že stroje od tohoto foto Bose nejsou zrovna TOP ve videu. Dokonce si někteří i začali stěžovat, proč ten Canon na filmaře sere. Bohužel tito mírně slabomyslní jedinci zapomínají, že Canon má svou úspěšnou CINE divizi, která má velmi úspěšnou řadu na video zaměřených strojů- C100/C100 MII/C300/C500/1DC. Neohromí sice 4K rozlišením, ani nejlepšími papírovými parametry, ale výstup je velmi příjemný a dobře se edituje. 

Běžné DSLR jsou co se týká kodeků "zanedbané." To ale dává celkem logiku, protože Canon nemá potřebu si kanibalizovat svou cine divizi. No ale toto se těžko vysvětluje někomu, kdo ještě před rokem tvrdil, že nejlepší video má 5D MarkII.

Výhodou na straně klasických DSLR je určitě velký výběr nativních objektivů, včetně pevných skel s dodanou optickou stabilizací, či "krokovým" STM motorkem, který umožňuje plynulý chod přeostřování ve videu. V případě modelů 70D/700D/760D pak ještě stojí za zmínku vylepšený hybridní čip, s fázovým ostřením na čipu. A podle majitelů funguje ve videu (liveView módu) velmi dobře.

Novinkami jsou pro tento rok modely 750D/760D. Zvláště 760D má být více zaměřen na video. Kvalitou určitě ne, ale je zde třeba funkční autofokus, nebo možnost natáčet HDR video. Tělo navíc má funkční roler (spíše roleríček) na zadní stěně jak vyspělejší stroje a přibyl i stavový displej. Oba modely navíc disponují zcela novým čipem s rozlišením 24 Mpix. Na focení pak určitě přijde vhod navýšení počtu zaostřovacích bodů na 19.

Osobně vidím model 760D jako pokračující snahu Canonu o větší diverzifikaci portfolia. 750D  je pro amatéry, kteří chtějí jen fotit, 760D je pak pro pokročilé amatéry, kteří mají hloub do kapsy. Video je zde ale evidentně píše jako přítěžek. Kdo chce kvalitu, musí přitlačit a jít do C100 MarkII.

RAW ve videu

Díky MagicLantern se uživatelům DSLR Canon otevřela možnost natáčet videa do RAWu. Jako nejlepší pro natáčení se uvádí modely MarkIII, 7D, MarkII a 50D. 50D díky ceně, 5D MarkII díky ceně za full-frame a 7D díky dostupnosti, ceně. 

Moje osobní zkušenost je taková, že RAW video je určitě zajímavá alternativa, díky níž si užijete opravdu zajímavé filmovější barvy a máte docela velkou rezervu ve světlech a stáínech. Nevýhodou je vyšší investice do rychlých karet (50MB/s je zoufale málo - minimum je 60MB) a hlavně u modelů 7D/50D/60D zkrátka všech mimo 5D MarkIII, ještě dalších 300 $ do anti-moire filtru od fy Mosaic Engineering. V RAWu je totiž video mnohem ostřejší, a tak je moiré vidět prakticky na jakémkoliv jen trochu hrubějším povrchu. To dělá záznam nepoužitelným. Bohužel tato investice podle mého značně znevýhodňuje koupi stroje typu  7D či 50D, protože za více jak 6k Kč už můžete mít rovnou foťák jako je třeba SONY NEX 5n. Nebo třeba slušnější pevné sklo. Proto si myslím, že pokud RAW, je lepší si pořídit dedikované stroje, jako jsou ty od Black Magic. 

Nikon

S modelem D5300 začalo mít používaní DSLR Nikon pro video účely konečně smysl. Kodek je velmi povedený, barvy super a výběr objektivů (z nichž některé jsou u Nikonu unikátní jako třeba vynikající 35 f1.8) více jak dostatečný. Co možná zamrzí je ovládání ve "video" módu. Nicméně to vše vyřešil Nikon u svého full-frame modelu D750.

Komu vyhovuje Nikon ergonomie a ovládání, pak směle do toho. Osobně bych vybíral jen mezi D5300 a D750. Zbytek nestojí za řeč.

SONY

Fy. SONY udělala v minulém roce velký pokrok a je podle mého jedním z velkých inovátorů a tahounů ve foto/video segmentu. Jejich čipy jsou ve všech parametrech lepší jak ty od Canonu a používají je snad všichni výrobci foto techniky. Navíc SONY občas přijde s nějakým inovativním produktem, který ale vzápětí dokáže zabít nějakou nedotažeností. 

Nicméně v minulém roce SONY zabodoval u točičů na celé čáře a trefil sweet-spot.

Alpha 7s

Tento stroj je podle mého jedním z nejlepších strojů pro video. Jednak je to dáno tím, že jde o full-frame (takže milovníci rozpatlaného pozadí mohou masturbovat), ale také tím, že čp osadili "jen" 12 Mpixely, takže tento stroj doslova "vidí ve tmě." Možnosti natáčení jsou tak neskutečné a šum budete ve videu z tohoto stroje hledat opravdu těžko. S impozantní možností nastavit ISO až na 400.000 nemá široko daleko konkurenci.

Tento stroj navíc přinesl možnost natáčet v tzv. S-Logu. jedná se o něco jako "flat profile", který je vhodný pro pozdější postprodukci. jen je potřeba si připravit dobrý variable ND filtr, protože nativní ISO s S-logem začíná na 1600 ISO.

Aplha 7s navíc umožňuje fázové ostření na čipu, takže s nativními skly (byť s přirážkou za ZEISS značku) si užijete i dobrého AF ve videu.

Pokud neodradí vyšší cenovka, není myslím moc co řešit.

4K video tento stroj interně neumí. Ale rozhodně to není na škodu. Paradoxně nejlepší výsledky ve videu dosáhnete v crop módu.

Alpha 6000/5100

Video má SONY tradičně velmi dobré. Oba stoje navazují na vynikající NEX řadu. A6000 je luxunější, robustnější, s hledáčkem. A5100 je sice bez hledáčku, ale zato má dotykový displej!! Svým způsobem je A5100 lepším strojem jak jeho luxusnější bratříček.

Oba stroje mají společnou jednu slabinu. Tou je čip, který má rozlišení 24,3 Mpix šumí víc, než by bylo záhodno - je to na úrovni Panasonicu GH4.

A teď to nejlepší.

SONY začalo do svých strojů Aplha implementovat stabilizaci. To by nebyla zase až taková novinka, protože SLT (a-mount) těla tuto fíčuru měla. Stabilizací na čipu se může pochlubit i Pentax. Ale SONY šlo dál a do modelu Aplha A7 II dalo rovnou 5ti osou stabilizaci obdobnou té, kterou má Olympus. Je fakt, že účinnost této stabilizace je zatím hluboko za Olym, ale inženýři se snaží seč mohou, aby výsledky zlepšily.

Osobně považuji stabilizaci na čipu pro indie a amatérské točiče za jednu z nejpodstatnějších technologických fíčur, která velmi pomáhá při natáčení. Buď pro dosažení statických záběrů bez stativu i s tzv. 3rd party objektivy, nebo i pro krátké plynulé jízdy bez steadicamů, či MOVI-like zařízeních.

Ukázka účinné 5ti osé stabilizace v Oly OM-D E-M5

SONY navíc ve své marketingové prezentaci "tvrdí," že stabilizace na čipu bude i nadále součástí E-řady.

Připravovaná novinka A7000 je tak jednám z mých favoritů na nový stroj pro video. I s 3mi osami se dají dělat úžasné věci.

Panasonic

Není třeba připomínat, že tuto firmu a její produkty dlouhodobě protěžuji. Nicméně  už teď vím, že můj nový pokročilý stroj na video, bude mít jinou značku.

GH4

Výborný malý stroječek formátu m4/3 s crop-faktorem 2 a s možností interního nahrávání 4K videa. K tomu možnost až 96 fps zrychleného videa ve fullHD. V poměru cena/výkon si stojí velmi dobře a kdo chce univerzální run&gun kamerku pro točení ve 4K, tak nemůže udělat chybu. Video je prokreslené, ostré, plné detailů a je mu máloco vytknout. 

Mě osobně vadí jen jedna věc - podání pleťové barvy. To prostě nezkousnu a nejde rozhodně o hledání jemných drobností, kterých si normální člověk nevšimne. Na následující ukázce je to dobře vidět na slečně, když se točilo v ateliéru.

Druhá věc co mi vadí je možná až příliš velké nefilmové zostření. 

LX100

Toto je podle mého překvapení, kterého se nikdo nenadál. jde o kompakt. který má opět 4K video, velmi dobré světelné sklo s rozsahem ohnisek 24-75 mm f 1.7-2.8 (po přepočtu - crop faktor je 2,2) a s čipem formátu m4/3. Ve své kategorii do 23.000 Kč je to nejlepší stroj svého druhu. Objektiv je stabilizovaný a to dokonce ve 3 osách.

Zvláště delší ohnisko je pro řadu situací na hraně použitelnosti. Ale jinak jde o perfektní all-in-one řešení s nepřekonatelným poměrem cena/výkon. 

Olympus

Olíka mám rád a s OM-D E-M5 jsem si užil svoje. Ale jen pro focení. Ve videu je bohužel kodek nepoužitelný. E-M1 už na tom je s videem lépe, ale pořád je spíše malá reportážka. Chybí třeba 24p či 25p mód. Prostě video byo u Olyho dlouho na druhé koleji. Bylo. Přichází totiž 

OM-D E-M5 Mark II

Kromě vylepšené 5ti osé stabilizace, která drží jak helvétská víra, přináší konečně běžné fps módy a slušný kodek s 77Mbit bit ratem. A to je oproti minulosti hodně cool. Komplet specifikace.

Oly se konečně zúčastní hry na dobrou run&gun kamerku. Do dokonalosti tomu chybí samozřejmě hodně - 4K, rychlejší frame rate, kodek taky není úplně bez chybičky. Ale i tak je to konečně použitelné a díky stabilizaci je to žhavé želízko v ohni.

Je to všechno? Kdepak. Na závěr jsem si nechal překvapivého favorita z daleké Asie. Korejský technologický hegemon se rozhodl evidentně posunout výš v hodnocení v oblasti fota, a tak představil 2 stroje, které zamíchají pořádně kartami.

SAMSUNG

Tuto firmu řada lidí vnímá jao tu, co dělá dobré mobily. Respektive dobré TOP mobily a šmejdy pro ty chudé. Budiž. Co je důležité je fakt, že má také foto divizi, která se sice zatím netěší nějak valné pověsti, ale to se bude rychle měnit. Už na sklonku minulého roku byla představena vlajková loď v podobě NX 1.

Parametry tohoto stroje jsou skutečně impozantní:

4K video

120 fps ve full HD

205 AF bodů na čipu pro fázové ostření

a pecka na závěr: to vše v kodeku H265 ! 

Díky tomuto kodeku je velikost videa srovnatelná s fulHD, ale kvalita je někde úplně jinde. Jako drobnost je dobré připomenout, že už po prvním upgradu firmware, došlo k dalšímu vylepšení video funkcí, jako je volitelná rychlost přeostření. 

Nevýhodou je podle mne nedostatek nativních skel. Bohužel foťák nemá stabilizaci na čipu, takže se staršími skly si bez opěrky/rigu či stativu ani neťuknete. Ale to bych chtěl asi pravdu moc. Bohužel do dnešního dne nebyla na českém trhu stanovena cena. Možná zdejší obchody zatím nechtějí pouštět SAMSUNG do stáje, protože je to těžká konkurence i pro DSLR ve focení - jeho 14 fps v 28MPix RAW je vskutku impozantních.

A to není vše. Tento rok vyjde malinký NX 500. Ten disponuje prakticky stejnými parametry jak NX1, ale chybí hledáček a rychlost je redukována. 4K video je cajk, H265 také. neví se jestli výrobce dovolí i 120fps. nejlepší na tomto modýlku je předpokládaná cena: 800$. Ale i s objektivem!!!

Takže pomalu můžeme zamávat na rozloučenou GH4ce :)

Závěr

Jak je vidět, tento rok je bohatý na novinky a výběr podle mého nebyl nikdy větší. 4K postupuje pomaličku vpřed, výrobci tlačí nové technologie a takovou konkurenci jsme tu dlouho neměli. Ano, mohl bych hořekovat, proč že Samsung nemá stabilizaci na čipu, nebo proč SONY nemá větší nabídku objektivů, nebo třeba jak je možné, že u Olyho tak dlouho kašlou na video. Ale to bych byl za opravdu velkého škarohlída. Letošek je prostě extrémně zajímavý a čekají nás tak opravdu zajímavé časy.

Moji favorité

Protože si budu vybírat nový stroj pro točení, vybírám v současnosti mezi těmito stroji. 

SAMSUNG NX1 (není známá česká cena) / NX500 (nejsou známé všechny parametry)

Klady:

- nejlepší kodek na trhu

- 4K video

- u NX1 120 fps (to je velmi důležitý parametr)

Zápory:

- starší objektivy nebudou stabilizované

SONY Alpha7000

Tento model není na trhu, ale dá se předpokládat, že půjde o A5100 s hledáčkem a stabilizací na čipu.

Co je nejlepší na video? (aneb stručný průvodce pro indie filmaře)

Otázka je to jednoduchá a odpověď je ještě jednodušší: nejlepší je to, s čím se vám nejlépe realizuje zadaný cíl natáčení.

OK, tak tedy konkrétně. Vynechám kategorii reportážních strojů, kam spadají všechny běžné kamery. V tomto případě se obraťte na někoho jiného. Tento blog se věnuje jen točičům filmařům, kteří tvoří filmy či klipy. O tom zda-li pro natáčení zvolit kameru či foťák pojednávám v samostatném seriálu. Já preferuji foťáky (kvůli většímu čipu, který přináší větší dynamický rozsah, více barev, větší kreativní možnosti atd.) a tak se budu věnovat jen jim. To ale neznamená že se s běžnou reportážkou nedá natočit filmík. Jen má dojem že ten vzhled je pak až příliš reportážní...

Přehled současného trhu rozdělím podle značek + jednotlivých modelů.

Canon 

Tomuto výrobci je dobré se vyhnout, pokud už samozřejmě nemáte sbírku objektivů s Canon závitem. V zásadě lze říci, že Canon zcela zaspal a kvalita videa je zcela mimo mísu. To se týká veškerých modelů 550D/600D/650D/700D/60D/70D/5DMII/6D. Jediné modely o kterých stojí za to uvažovat jsou 70D a 5D MarkIII.

70D

Tento model se sice vyznačuje stejně nepoužitelným video kodekem, který je už několik let za zenitem. Video postrádá jakoukoliv kresbu či detaily. Barvy jsou OK. Proč o něm uvažovat? Umožňuje totiž plynulé automatické ostření pomocí fázového posunu. Prvky pro fázový posun jsou přímo na čipu a pokrývají takřka celou plochu. I když není autofocus velmi vítaný mezi filmaři, protože to může svědčit o amatérismu atd., tak on je to opravdu hodně užitečný pomocník, pokud víte jak ho použít. Tento autofocus funguje korektně, tj. rychle a plynule, jen s objektivy které mají označení STM.

5D MarkIII

Pokud pomineme fakt, že to je full-frame, který vám umožní asi největší kreativní možnosti při hraní si s hloubkou ostrosti, má také už v základu velmi použitelný video kodek, který vede k velmi slušným výsledkům. Velmi dobrá gradace barev, vynikající low-light, dobře pořešené neduhy s antialiasingem (hrany objektů nejsou zoubkované) a další, přispívají k tomu, že tento model lze doporučit i k vážnější práci. Dalším velkým bonusem pro nadšence je možnost natáčení do digitálního negativu RAW, a to s pomocí neoriginálního firmware Magic Lantern. Kdo tedy nemá hluboko do kapsy, je připraven si pořádně pohrát s barvami a věnovat tomu čas, nelze jinak než doporučit.

Nikon

Nikon je čistá foto-firma, takže i když jako první měli implementované video do DSLR (model D90), nijak dál se v tomto ranku neposouvali dále. Jediný model, který stojí za to, je novinka D5300. A nutno podotknout, že výstup je vynikající a v řadě ohledů lepší jak standardní produkce od Canonu.

SONY

Tato firma je populární tím, že se nebojí přicházet s novými koncepty a zároveň je vždycky dokáže něčím naprosto zabít. Přesto zde jsou modely, které přichází v úvahu.

NEX 5n/5r/6 atd.

Tyto stroječky vynikají jednak svou malostí, skladností a vynikajícím foto výstupem. Ve videu sice mají větší crop-faktor než klasických 1,5x , ale ne o moc. Navíc jak jsem již psal, malá HO je fakt trochu přežitek. U modelů 5n/5r zamrzí chybějící hledáček, při jehož použití se eliminují otřesy foťáku. Video má velmi slušný dynamický rozsah a hezké barvy. Kresba je průměrná.

SLT A65/A77

Tyto DSLR se vyznačují nesklápěcím zrcátkem, které dokáže jednak propustit dostatečné množství světla na čip, ale zároveň světla směrovat na čip zařizující fázové ostření. Hledáček nemají optický, ale elektronický. Ten je ale skutečně epesní a za dobrých světelných podmínek je LEPŠÍ jak standardní optický. A to i ten ve full-frame strojích. Navíc se s těmito stroji dá dosáhnout velmi vysoká rychlost kontinuálního snímání přes 9fps. Daní pak je zhruba o 30% méně světla dopadajícího na čip. Nicméně model A65 si dokáže se šumem poradit velmi dobře. To nejdůležitější pro filmaře ale je, že má k dispozici nejlepší a nejpřesnější autofocus, který je velmi dobrý i pro pohybující se objekty od/ke kameře. Prostě pecka.

Video kodek pak je zhruba na úrovni NEXů. Včetně většího cropu. Další "fíčurou" těchto strojů je relativě velké zahřívání, ale údajně se i to dá zvládnout. 

Obecně mohu tyto SONY stroje doporučit, nicméně musím zmínit jednu velkou nevýhodu: velmi omezená nabídka nativních SONY objektivů. Ty co jsou k dispozici nejsou optimalizovány pro video a mají např. velmi tuhý chod pro změnu transfokace.  Na druhou stranu se speciálně k NEX strojům přes redukci dají připojit skoro jakékoliv manuální objektivy, z nichž některé jsou velmi dobré - např. objektivy značky SAMYANG. Důležité je ještě zmínit přítomnost stabilizace přímo na čipu, která je funkční i ve videu.

Olympus

"Olyho" nechával až do nedávna video mód celkem chladným. I když jeho stroje s m4/3 formátem video měly, jeho implementace je až na výjimku naprosto tristní. Obraz se často rozsype, chybí 24p mód, k dispozici je jen 30p, který zvláště v Evropě dělá problémy při žárovkvém či zářivkovém osvětlení. Prostě totální shit. Nicméně model E-M5 dostal do vínku tzv. "5ti osou stablizaci" čipu, která je funkční i ve videu. A je nutno podotknout, že výkon této stabilizace je prostě NEUVĚŘITELNÝ!!!! Dají se s tím dělat "jízdy" jak se steadicamem. Funguje se všemi objektivy včetně manuálních. Prostě to je fíčura jak HROM!! Implementace videa je ale naprosto otřesná. To se ale trochu změnilo s novým modelem E-M1. O tom už se dá uvažovat jako o slušném stroji, kde je video výstup použitelný. Bohužel stále chybí evropských 25p či filmových 24p. O vysokorychlostních módech ani nemluvě. No a ta stabilizace, ta je prostě k sežrání.

Panasonic

To nejlepší jsem si samozřejmě nechal na závěr. Panasonic si razí svou cestu v přístupu k videu - to ukázal svým "hrybridním" GH1 foťáčkem. GH1 měla sice fajn video výstup, ale jen v 720p. Poté následoval "reparát" v podobě GH2. A to byl skutečný průlom, protože především po stránce kresby a kvality video výstupu se mohla poměřovat s profi rankem. To spolu s ergonomií "na-všechno-páčka-nebo-tlačítko" dělá v mých očích z tohodle stroje naprostý top v oblasti "run-and-gun" videa. Do dneška neexistuje u konkurenčích značek cokoliv, co by mohlo 4 let (!) starou GH2 porazit. Přesto už jsou tu stroje, které jsou v lecčems lepší. není náhoda že jsou ze stejné stáje.

GH3

Tento stroj řadím osobně spíše ke kontroverzním počinům. Tělo je velké jak entry-level DSLR s větším čipem, čímž došlo k potlačení základního principu m4/3 formátu.  Samotný použitý čip pak není tak optimalizovaný na video jak předchůdce. Na druhou stranu je už v základu 72Mbit datový tok ve videu a kodek odvádí velmi dobrou práci. Přibyla možnost natáčet 60p ve fullHD. Díky čipu máte k dispozici o 1EV větší dynamický rozsah. Barvy konečně nejdou do zelenožluta jak u GH2. Výkon v low-light je lepší o 1 třídu. Prostě tohle jsou parametry proč stojí za to o tomto stroji uvažovat.

G5/G6

Toto jsou CSC se stejným čipem, který má i GH2, ale s vylepšenými vlastnostmi ve videu. Zvláště G6 je vlastně GH2 na steroidech. Low-light je o lepší na úrovni GH3, podání barev je vynikající, přibyla možnost 60p ve fullHD a k tomu navíc přibyl důležitý nástroj pro ostření focus peaking. Tedy v některých ohledech je G6 považována za skutečného nástupce GH2.

Panasonic navíc obecně těží z velmi slušné nabídky nativních objektivů pro formát m4/3. Pokud k tomu připočteme i možnost připojit přes redukci prakticky veškeré objektivy (včetně C-mount objektivů), je myslím o výběru vhodného stroje rozhodnuto. Nebo snad ne?

Vyčkejte s nákupem!!! Nic nekupovat!!!!

V současné době dochází k dalšímu technologickému pokroku a tím je přechod na video o 2x rozlišení než fullHD a tím je 4K. Tento standard už "stihl" proniknout do mobilních telefonů. I když jeho implementace podle mého spíše k smíchu. 4K je samozřejmě skvělý marketing a pro běžného točiče je spíše ke vzteku, protože s sebou nese zvýšené nároky na HW prro střih apod.. Ale 4K také přináší možnosti dělat větších výřezů, většího dynamického rozsahu a v neposlední řadě i k zachycení většího barevného rozsahu. A už nyní Panasonic oznámil nástupce GH3 ve formě GH4, který přináší dosud možností nevídané (byť některé jen skrze externí zařízení). Panasonic je první, ale podle mne se brzy přidají další výrobci. Pokud se daří implementovat tento standard do mobilních telefonů, není podle všeho zase a tak složité totéž zrealizovat ve videokamerách či foťácích. A opět zdůrazňuji: nejde o to rozlišení, ale o možnosti které přináší. proto bych nyní radši vyčkával s čím další výrobci přijdou. Z konkurenčního boje bychom měli těžit všichni.

Foťák nebo kamera - 3tí díl

Po kratší odmlce (víc než rok) bych rád dokončil seriál na téma výběru vhodného nástroje pro natáčení filmů. Ta odmlka mi myslím hodně prospěla, protože jsem řadu svých názorů a poznatků doplnil, poupravil a zrevidoval. Navíc jsem poznal jak se v řadě věcí mýlím a hlásám fakt blbosti. Třetí díl tedy bude i jakýmsi "restartem" celého původně plánovaného seriálu, protože i když bych mohl předchozí díly nějak předělat, abych tam neměl tolik nehorázných chyb, nepřijde mi to fér. Prostě když už sem se mýlil, tak ať to každý vidí.

Začnu hned z počátku rekapitulací výhod a nevýhod foťáků či kamer pro video. To co pro naše účely je kamera  a foťák je rozebráno v prvním díle (http://amatfilm.blogspot.cz/2012/10/fotak-ci-kamera-dilema-amaterskych.html).

Proč natáčet kamerou?

Ergonomie
Prostě kamera je přizpůsobena tvarově tak, aby se dala používat pro točení včetně "zůmování" apod.. Nebo třeba mnohem snadnějším přístupem k záznamovému médiu či baterce.

All in one řešení
Kamera má vše připraveno jak pro záznam obrazu tak i pro záznam zvuku. Jsou tu minimálně standardní vstupy, máte pro video určený snímací čip, objektiv má plynulý motorový "zům" (správně transfokaci), vidíte co se děje se zvukem pomocí ukazatelů atd..

Obraz bez vad
Jak už bylo zmíněno v předchozím bodě, není potřeba se zalamovat u obrazu s vadami typickými pro foťáky jako je moiré či "padání hran." Zvláště pokud má kamera CCD čip, máte ideální zařízení pro záznam i vlemi akčních videí, kdy vám obraz nebude plavat či vlnit se (tzv. "želé efekt" nebo "jelly effect").

Autofocus
I když je tato fíčura oboustranná zbraň, která dokáže i velmi potrápit, umožňuje vytvářet některé zajímavé záběry, jako jsou "najížďečky", či snadné vytvoření tzv. "Vertigo" záběru (podle stejnojmenného filmu Alfreda Hitchcocka.

ND filtr
Tato technická fíčura je vynikající pro točení s přijatelnou rychlostí závěrky, abyste místo obrazu neměli stroboskop. A také umožňuje točení za dne i s plně otevřenou clonou. totéž zatím nemá u foťáků obdobu (dá se ale použít proměnlivý ND flitr, či sada samostatných ND filtrů).

Kde bude kamera omezovat?

Hloubka ostrosti
Takovéto záběry kdy dochází k oddělení "figury od pozadí", tedy kdy snímaní objekt je ostrý a za ním je to vše rozostřené s běžnou kamerkou vykouzlíte jen velmi těžko.
http://youtu.be/_oM_IPmxHeA?t=27s

Je to dáno malým snímacím prvkem kamer, který nedokáže vyvážit ani plně otevřená clona u kamerových objektivů (které jsou jinak velmi světelné). Důležité také je, že v uvedeném příkladu jde o polocelek. U malých předmětů lze podobného efektu dosáhnout, ale u celých postav to je fakt problém.

Dynamický rozsah
Kamery většinou nedosahují schopností foťáků. Proto je použití kamer u složitějších scén v velkými rozdíly ve světlech a stínech problematické.

Kresba, detaily, vady objektivu
Zvláště při plné cloně nemají kamerky proti foťákům moc šanci. Jejich objektivy jsou sice uzpůsobené na video ve smyslu plynulé transfokace, plynulé clony a vnitřního ND filtru, ale oproti objektivům na foťáky, které jsou kontruovány tak, aby kreslily obraz přes 4K, prostě nemají šanci.

Low-light možnosti
Točení za nepříznivých světelných podmínek (tedy za skoro tmy) jde prostě mnohem lépe foťákům. Vynikl v tom už 5D MarkII, ale i další zde sbírají body. Kamery se prostě moc nechytají.

Jaké výhody plynou z točení na foťák?

V zásadě všechno to co je uvedeno u nevýhod kamer. Tedy vaše kreativní možnosti jsou rozšířeny o možnost "pohrát" si s hloubkou ostrosti, máte o něco větší možnosti v oblasti dynamického rozsahu, tam kde končí kamery při natáčení za špatného osvětlení, tam foťáky excelují (při světelném objektivu obzvláště) a obraz je většinou ostřejší a prokreslenější. Obecně se dá říci, že foťák umožňuje díky většímu čipu a možnosti výměny objektivů, větší přiblížení se filmovému vzhledu.

Takže skóre kamera:foťák se zdá být jasné: 5:4. Záleží samozřejmě na vašich preferencích. Hodně uživatelů dává velkou váhu hloubce ostrosti, a pak je výsledek potřeba brát zcela jinak. Rád bych nicméně některé z uvedených fíčur, výhod a nevýhod postavil do trochu jiného "světla", kdy to zvažování bude podle mého nakonec mnohem méně jednoznačné.

V následující části bych chtěl zbořit některé mýty, které kolem točení filmů existují a při tom je realita o něčem jiném.

To be continued...