Co je nejlepší na video? (aneb stručný průvodce pro indie filmaře)

Otázka je to jednoduchá a odpověď je ještě jednodušší: nejlepší je to, s čím se vám nejlépe realizuje zadaný cíl natáčení.

OK, tak tedy konkrétně. Vynechám kategorii reportážních strojů, kam spadají všechny běžné kamery. V tomto případě se obraťte na někoho jiného. Tento blog se věnuje jen točičům filmařům, kteří tvoří filmy či klipy. O tom zda-li pro natáčení zvolit kameru či foťák pojednávám v samostatném seriálu. Já preferuji foťáky (kvůli většímu čipu, který přináší větší dynamický rozsah, více barev, větší kreativní možnosti atd.) a tak se budu věnovat jen jim. To ale neznamená že se s běžnou reportážkou nedá natočit filmík. Jen má dojem že ten vzhled je pak až příliš reportážní...

Přehled současného trhu rozdělím podle značek + jednotlivých modelů.

Canon 

Tomuto výrobci je dobré se vyhnout, pokud už samozřejmě nemáte sbírku objektivů s Canon závitem. V zásadě lze říci, že Canon zcela zaspal a kvalita videa je zcela mimo mísu. To se týká veškerých modelů 550D/600D/650D/700D/60D/70D/5DMII/6D. Jediné modely o kterých stojí za to uvažovat jsou 70D a 5D MarkIII.

70D

Tento model se sice vyznačuje stejně nepoužitelným video kodekem, který je už několik let za zenitem. Video postrádá jakoukoliv kresbu či detaily. Barvy jsou OK. Proč o něm uvažovat? Umožňuje totiž plynulé automatické ostření pomocí fázového posunu. Prvky pro fázový posun jsou přímo na čipu a pokrývají takřka celou plochu. I když není autofocus velmi vítaný mezi filmaři, protože to může svědčit o amatérismu atd., tak on je to opravdu hodně užitečný pomocník, pokud víte jak ho použít. Tento autofocus funguje korektně, tj. rychle a plynule, jen s objektivy které mají označení STM.

5D MarkIII

Pokud pomineme fakt, že to je full-frame, který vám umožní asi největší kreativní možnosti při hraní si s hloubkou ostrosti, má také už v základu velmi použitelný video kodek, který vede k velmi slušným výsledkům. Velmi dobrá gradace barev, vynikající low-light, dobře pořešené neduhy s antialiasingem (hrany objektů nejsou zoubkované) a další, přispívají k tomu, že tento model lze doporučit i k vážnější práci. Dalším velkým bonusem pro nadšence je možnost natáčení do digitálního negativu RAW, a to s pomocí neoriginálního firmware Magic Lantern. Kdo tedy nemá hluboko do kapsy, je připraven si pořádně pohrát s barvami a věnovat tomu čas, nelze jinak než doporučit.

Nikon

Nikon je čistá foto-firma, takže i když jako první měli implementované video do DSLR (model D90), nijak dál se v tomto ranku neposouvali dále. Jediný model, který stojí za to, je novinka D5300. A nutno podotknout, že výstup je vynikající a v řadě ohledů lepší jak standardní produkce od Canonu.

SONY

Tato firma je populární tím, že se nebojí přicházet s novými koncepty a zároveň je vždycky dokáže něčím naprosto zabít. Přesto zde jsou modely, které přichází v úvahu.

NEX 5n/5r/6 atd.

Tyto stroječky vynikají jednak svou malostí, skladností a vynikajícím foto výstupem. Ve videu sice mají větší crop-faktor než klasických 1,5x , ale ne o moc. Navíc jak jsem již psal, malá HO je fakt trochu přežitek. U modelů 5n/5r zamrzí chybějící hledáček, při jehož použití se eliminují otřesy foťáku. Video má velmi slušný dynamický rozsah a hezké barvy. Kresba je průměrná.

SLT A65/A77

Tyto DSLR se vyznačují nesklápěcím zrcátkem, které dokáže jednak propustit dostatečné množství světla na čip, ale zároveň světla směrovat na čip zařizující fázové ostření. Hledáček nemají optický, ale elektronický. Ten je ale skutečně epesní a za dobrých světelných podmínek je LEPŠÍ jak standardní optický. A to i ten ve full-frame strojích. Navíc se s těmito stroji dá dosáhnout velmi vysoká rychlost kontinuálního snímání přes 9fps. Daní pak je zhruba o 30% méně světla dopadajícího na čip. Nicméně model A65 si dokáže se šumem poradit velmi dobře. To nejdůležitější pro filmaře ale je, že má k dispozici nejlepší a nejpřesnější autofocus, který je velmi dobrý i pro pohybující se objekty od/ke kameře. Prostě pecka.

Video kodek pak je zhruba na úrovni NEXů. Včetně většího cropu. Další "fíčurou" těchto strojů je relativě velké zahřívání, ale údajně se i to dá zvládnout. 

Obecně mohu tyto SONY stroje doporučit, nicméně musím zmínit jednu velkou nevýhodu: velmi omezená nabídka nativních SONY objektivů. Ty co jsou k dispozici nejsou optimalizovány pro video a mají např. velmi tuhý chod pro změnu transfokace.  Na druhou stranu se speciálně k NEX strojům přes redukci dají připojit skoro jakékoliv manuální objektivy, z nichž některé jsou velmi dobré - např. objektivy značky SAMYANG. Důležité je ještě zmínit přítomnost stabilizace přímo na čipu, která je funkční i ve videu.

Olympus

"Olyho" nechával až do nedávna video mód celkem chladným. I když jeho stroje s m4/3 formátem video měly, jeho implementace je až na výjimku naprosto tristní. Obraz se často rozsype, chybí 24p mód, k dispozici je jen 30p, který zvláště v Evropě dělá problémy při žárovkvém či zářivkovém osvětlení. Prostě totální shit. Nicméně model E-M5 dostal do vínku tzv. "5ti osou stablizaci" čipu, která je funkční i ve videu. A je nutno podotknout, že výkon této stabilizace je prostě NEUVĚŘITELNÝ!!!! Dají se s tím dělat "jízdy" jak se steadicamem. Funguje se všemi objektivy včetně manuálních. Prostě to je fíčura jak HROM!! Implementace videa je ale naprosto otřesná. To se ale trochu změnilo s novým modelem E-M1. O tom už se dá uvažovat jako o slušném stroji, kde je video výstup použitelný. Bohužel stále chybí evropských 25p či filmových 24p. O vysokorychlostních módech ani nemluvě. No a ta stabilizace, ta je prostě k sežrání.

Panasonic

To nejlepší jsem si samozřejmě nechal na závěr. Panasonic si razí svou cestu v přístupu k videu - to ukázal svým "hrybridním" GH1 foťáčkem. GH1 měla sice fajn video výstup, ale jen v 720p. Poté následoval "reparát" v podobě GH2. A to byl skutečný průlom, protože především po stránce kresby a kvality video výstupu se mohla poměřovat s profi rankem. To spolu s ergonomií "na-všechno-páčka-nebo-tlačítko" dělá v mých očích z tohodle stroje naprostý top v oblasti "run-and-gun" videa. Do dneška neexistuje u konkurenčích značek cokoliv, co by mohlo 4 let (!) starou GH2 porazit. Přesto už jsou tu stroje, které jsou v lecčems lepší. není náhoda že jsou ze stejné stáje.

GH3

Tento stroj řadím osobně spíše ke kontroverzním počinům. Tělo je velké jak entry-level DSLR s větším čipem, čímž došlo k potlačení základního principu m4/3 formátu.  Samotný použitý čip pak není tak optimalizovaný na video jak předchůdce. Na druhou stranu je už v základu 72Mbit datový tok ve videu a kodek odvádí velmi dobrou práci. Přibyla možnost natáčet 60p ve fullHD. Díky čipu máte k dispozici o 1EV větší dynamický rozsah. Barvy konečně nejdou do zelenožluta jak u GH2. Výkon v low-light je lepší o 1 třídu. Prostě tohle jsou parametry proč stojí za to o tomto stroji uvažovat.

G5/G6

Toto jsou CSC se stejným čipem, který má i GH2, ale s vylepšenými vlastnostmi ve videu. Zvláště G6 je vlastně GH2 na steroidech. Low-light je o lepší na úrovni GH3, podání barev je vynikající, přibyla možnost 60p ve fullHD a k tomu navíc přibyl důležitý nástroj pro ostření focus peaking. Tedy v některých ohledech je G6 považována za skutečného nástupce GH2.

Panasonic navíc obecně těží z velmi slušné nabídky nativních objektivů pro formát m4/3. Pokud k tomu připočteme i možnost připojit přes redukci prakticky veškeré objektivy (včetně C-mount objektivů), je myslím o výběru vhodného stroje rozhodnuto. Nebo snad ne?

Vyčkejte s nákupem!!! Nic nekupovat!!!!

V současné době dochází k dalšímu technologickému pokroku a tím je přechod na video o 2x rozlišení než fullHD a tím je 4K. Tento standard už "stihl" proniknout do mobilních telefonů. I když jeho implementace podle mého spíše k smíchu. 4K je samozřejmě skvělý marketing a pro běžného točiče je spíše ke vzteku, protože s sebou nese zvýšené nároky na HW prro střih apod.. Ale 4K také přináší možnosti dělat větších výřezů, většího dynamického rozsahu a v neposlední řadě i k zachycení většího barevného rozsahu. A už nyní Panasonic oznámil nástupce GH3 ve formě GH4, který přináší dosud možností nevídané (byť některé jen skrze externí zařízení). Panasonic je první, ale podle mne se brzy přidají další výrobci. Pokud se daří implementovat tento standard do mobilních telefonů, není podle všeho zase a tak složité totéž zrealizovat ve videokamerách či foťácích. A opět zdůrazňuji: nejde o to rozlišení, ale o možnosti které přináší. proto bych nyní radši vyčkával s čím další výrobci přijdou. Z konkurenčního boje bychom měli těžit všichni.