VS
Protože sem sice narcis, co se rád chlubí načtenými znalostmi z internetu (www.eoshd.com, 43rumors.com) a od lidí co se v tom skutečně vyznají (Petr Špelta aka Lachtan), ale už mě to trochu unavuje jak to furt vomílám dokola (a hlavně ne úplně přesně a dokonale) , rozhodl sem se to hodit na papír, aby to moje žvatlání konečně dostalo nějakou tu štábní kultůru.
Tedy začněme vyjasněním si základních pojmů pro potřeby účely článku.
POZOR!!! V následujícím textu budou uváděny nepřesné výrazy a pojmy, které zasvěcené a technicky zdatné uživatele budou přivádět k zuřivosti, takže pro ně tento článek není vhodný. Pro ostatní upozorňuji, že provádím často zjednodušení v rámci celkové pochopitelnosti výkladu. OK, po pravdě to dělám především kvůli tomu, abych to vůbec pochopil já sám. Ale to je podružné.
Kamera pro účely článku mám na mysli především tzv. reportážní typy kamer, které jsou cenově dostupné a pohybují se v cenových relacích od 20k-350k Kč. Jejich primárním smyslem je záznam událostí a tomu je podřízena ergonomie i technické nastavení. Nezabývám se tedy kamerami určenými pro film.
Foťák
Zařízení primárně určené pro zachycení statických obrázků s možností záznamu videa. Při tvorbě videozáznamu poskytuje prostor pro tvůrčí a kreativní způsob záznamu, o který je kamera díky svému zaměření a fyzikálním omezením ochuzena. Pojmu DSLR se chci vyhnout kvůli strojům s výměnnými objektivy bez zrcátka (EVIL a SLT).
Po jednoduchém úvodu budou následovat pojmy spojené přímo se záznamem, bez čehož se bohužel neobejdeme a rovnou předesílám, že je to hrozná otrava. Ale bez zvládnutí těchto pojmů nejde zodpovědět otázku, proč se někdy foťák jeví jako lepší varianta.
Rozdělím to ještě na jednotlivé prvky, které se na záznamu podílejí. U objektivu jsou to: bajonet, ohnisková vzdálenost a clona. U snímacího prvku: crop faktor, dynamický rozsah (DR), ISO. Tělo kamery/foťáku: firmware, datový tok.
To be continued...
Žádné komentáře:
Okomentovat